Historie

Ráda bych vám prozradila něco málo, co předcházelo vzniku chovatelské stanice německých ovčáků "DAXIS". Nepatřím do skupiny pejskařských dětí, které již v kočárku jezdily po cvičácích a vyrůstaly mezi psy. Ale mě dal osud do vínku velikou lásku ke zvířatům i přírodě jako takové.

Již jako malé děcko jsem v kočárku vozila místo panenek zvířátka, byť byly zatím jen plyšová. Již v předškolním věku jsem se starala a poskytovala bydliště všemu živému, přes pavouky, myšky, morčata, rybičky či želvy.

Můj první velký zvířecí kamarád byla fena německého ovčáky "Bessy", kterou mi rodiče koupili k šestým narozeninám. Na této feně jsem se postupně učila všemu, co dobrý pejskař má znát. Ale nic netrvá věčně a po smrti Bessy jsem stála před volbou jakého psa si pořídit. Netrvalo dlouho a na dvoře se batolilo štěňátko, hádejte jakého plemene, samozřejmě byl to opět německý ovčák.

Tentokrát téměř celočerný psí kluk jménem "Dick". I když Dick byl bez průkazu původu, složila jsem s ním své první zkoušky a začali jsme se zúčastňovat mnoha závodů.

V den svých 18. narozenin jsem udělala dobrý skutek a z jednoho zverimexu jsem vysvobodila fenečku německého ovčáka. Tentokrát vlkošedou jménem "Sally".

Můj první chovatelský úspěch nastal ve chvíli, když se Sally a Dickovi narodilo 11 štěňátek. Samozřejmě, že to nejkrásnější mimino muselo zůstat v rodině. Byl to vlkošedý chlapeček "Denny", kterého mám dodnes jako velikého kamaráda a člena rodiny. S Dennym jsme udělali opravdu veliký kus práce. Složili jsme zkoušky, zúčastňovali se desítek závodů, kde jsme většinou stáli na stupních vítězů. Obsadili jsme 2. místo v okresní kynologické lize a já se stále učila s ním. Dnes je Dennymu devět pryč, ale stále oplývá obrovským elánem a chutí cvičit.

Do této chvíle vše probíhalo bez větších problémů, ale jako blesk z čistého nebe mě zasáhla tragická smrt teprve čtyřleté Sally, když ji nešťastnou náhodou srazil projíždějící vlak. V tu chvíli hrozná událost, ale snad i osud mě poté zavedl k zakladatelce chovatelské stanice - "Yrvine Krásnoočko".

K mé veliké radosti z Yrvinky vyrostla krásná fena a já se začala zajímat nejen o výcvik. Pravidelně jsme s Yrvi jezdily do Chomutova k manželům Prášilovým učit se trénovat do výstavních kruhů, což do této chvíle bylo pro mě tabu. Trénovaly jsme poctivě a Yrviny několikrát známka výborná to potvrdila. Ale nejenom ve výstavních kruzích jsme uspěly. I po výcvikové stránce jsme se snažily. IPO3, SCHH2 a mnoho dalších zkoušek je toho důkazem. Jako završení naší práce byla 1. třída chovnosti.

Nyní nás čekalo vybírání toho správného psího ženicha pro naši Yrvinku. Tím prvním byl "Aran Sladovaře", otec mé druhé feny, tentokrát již s příjmenímDAXIS. Dala jsem jí jméno "Assia ". I ta je dnes maminkou 10 krásných štěňátek. Po Yrvi zdědila Assinka výborný exteriér a chuť pracovat. Je to velice líbivá, elegantní fena s překrásnou hlavou.

Tím ale skupina mých psích holek nekončí. Druhou fenou s DAXIS ve svém jménu je "Borgie", fena z druhého vrhu po "Warrovi Hartis". Borgi je neúnavná, temperamentní s obrovským nadšením pro vše, co její člověčí panička vymyslí. Borgi svým nadprůměrným exteriérem dala vědět, co je DAXIS. Účastnila se desítek výstav, kdy 7 x vítěz třídy, 3 x oblastní vítěz, CAC, vše do 2,5 let, její kvality potvrdily. Dnes i ona rozšíří svými potomky řady DAXIS.

Poslední psí slečna v našich řadách je "Dexi" fenečka Assinky a "Nicka Hartis". Jako všechny mé psí holky oplývá chtí do práce při zachování velice pěkného exteriéru. Dnes v jejích 10 měsících má vše před sebou. Držme jí palce.

Pokračování někdy příště...

Martina Vondrušková
majitelka chovatelské stanice DAXIS

 

 

 

Historie - pokračování (5.8.2005)

Čas poposkočil a pokračování je tady. Z Dexinky se mezitím stala pěkná psí slečna a jedna z mých nejšikovnějších psích holek. Úspěšně složila zkoušky, bonitaci a i na výstavě se nezratila. Rozšířila tak skupinu mých "Daxisaček" a snad i budoucích pokračovatelek rodu.

Během roku se řada štěňátek z Daxis rozrostla o 5 potomků od Borgie a 10 pesanů od Assinky. Samozřejmě bylo z čeho vybírat a doma zůstala holčička Frenzi, z které je dnes pěkná roční slečna s celou budoucností před sebou.

Nejmladší v mé smečce je Gara, dcera Borgie a Nicka Hartis. Z Garušky roste velká uličnice, která se nikoho a ničeho nebojí, snad i ona bude v budoucnu dělat své paničce jen a jen radost.

 

Po delší odmlce se vracím k novinkám v daxisácké rodině.

V posledních letech jsme prožili chvíle radosti a úspěchů, ale bohužel i smutku a zklamání. K těm nejsmutnějším okamžikům patří dny loučení s věrnými kamarády, kteří odešli do psího nebe, ale stále budou v paměti lidí, kteří je znali a především v srdci jejich člověčí paničky.

25. 11. 2007 nás po delší nemoci opustila zakladatelka chovatelské stanice Daxis - Yrvine Krásnoočko, fena, která odešla s hrdostí jí vlastní. V jejich stopách pokračují některé její dcery, vnučky i pravnučky.
14. 10. 2008 nastal nejsmutnější den v mém chovatelském životě. Navždy odešel můj nejmilejší a nejvěrnější psí kamarád Denny, pes který miloval lidi a lidi jeho. Pes, jehož budoucího nástupce budu těžko hledat. I když je to více než rok, stále to bolí a dlouho bolet bude.

Nikdy na vás nezapomenu Yrvi a Deníku!

Teď k věcem veselejším.

Do psího důchodu zaslouženě vstoupily Assia a Borgie. Psí důchodkyně si důchodu užívají v plné síle se všemi výhodami, které si vskutku obě zaslouží. Dexi, Frenzi i Garuška se staly několikanásobnými maminami a rozšířily řady daxisáků. Vždyť už jsme na konci abecedy.
Naše řady se rozrostly o dvě perfektní psí slečny Perzinku a Regií. Starší Perzie, dcera Dexi, je velice šiková a pracovitá fena, trošku svéhlavka po mamince, ale to k mým holkám tak trošku patří. V roce a půl úspěšně složila bonitaci s kodem 5JX1/P a ve dvou letech zdolala zkoušky IPO2 a ZVV2.Věřím, že její čas ještě přijde a rozhodně naší daxisácké rodině ostudu dělat nebude. Nejmladší je Reginka poslední Borgií dcera, která sletem okolností zůstala v rodném hnízdě. Zatím takové malé střeštiprdlo, plné elánu a chuti do práce. Držme i jí palce, ať i z ní vyroste super fena s příjmením Daxis.

Nakonec se holky chtějí pochlubit úspěchy, jak ve výstavním kruhu, tak na cvičišti.
Výborné jméno dělá Garuška-svéhlavka, která má ráda jen svoji paničku. Úspěšně složila zkoušku IPO3 a především na výstavách se neztratila získala ocenění 5x oblastní vítězka, vítězka tříd, CAC, rez. CAC. Kráčí ve stopách své exteriérově perfektní matky Borgií.

Ostatní holky zdárně složily zkoušky nejvyšších stupňů:
Dexi - VPG3, IPO3
Frenzi - IPO3,VPG2,ZVV2
Perzie-ZVV2,IPO2

Na výstavách se také neztratily, o čem svědčí i složené bonitace s kódy 5JX1/P. Assinka a Borgie se několikrát staly nejlepšími veteránkami a dokázaly, že i ve vyšším věku mohou být pejsci v plné síle a kondici.

Věřím, že i ony s námi ještě stráví pár let, spokojeně prožitých se svojí člověčí i psí rodinou.

 

Martina Vondrušková
majitelka chovatelské stanice DAXIS

 

test

130097131908174500.png | Chovatelská stanice Daxis
130097126540566900.jpg | Chovatelská stanice Daxis
130097131653033600.jpg | Chovatelská stanice Daxis
130097126819887500.png | Chovatelská stanice Daxis